Akademiky i vědce zpráva, že ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) oznámila ve čtvrtek ráno demisi, překvapila. Její dosavadní práci hodnotí vesměs kladně. Zároveň se obávají, že výměna šéfa resortu může zbrzdit rozjeté legislativní změny i aktuální projednávání rozpočtu pro příští rok.
„S paní ministryní jsme měli velmi dobrou spolupráci, velice rychle se zorientovala v problematice, což není jednoduchá záležitost. Měla snahu udělat potřebné změny. Pro mě je to překvapení a nemám z toho úplně radost,“ komentuje předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Langšádlová končí ve vládě. Méně podle šéfky TOP 09 myslela na prezentaci |
Podporu Langšádlové vyjádřila minulý týden i Česká konference rektorů na svém zasedání ve Zlíně. Zejména pak ocenila snahy o navyšování peněz do rozpočtu vysokých škol v oblasti vědy. „Je mi líto, že paní ministryně demisi podala, protože považuji její uplynulou činnost za velmi dobrou,“ zhodnotila předsedkyně České konference rektorů a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
„Ať už to byly její kroky vedoucí k podpoře novely zákona o vysokých školách, kde se zlepšují podmínky pro práci mladých vědeckých pracovníků, jako jsou doktorandi. Nebo kroky, které byly nazývané reformou podpory transferu, je to vlastně taková sada opatření pro to, abychom výsledky výzkumu dostávali efektivněji a rychleji přímo do praxe,“ přiblížila Králíčková.
Nevděčný resort
Oslovení akademici se rovněž shodují, že zviditelnit ministerstvo pro vědu je složitý úkol. Právě to, že o ministryni Langšádlové nebylo moc slyšet, bylo jedním z kritických argumentů, které v poslední době zaznívaly.
„Paní ministryně se snažila dělat věci, které by pozvedly vědu a myslím si, že to nedělala úplně tak špatně, aby musela odejít. Povedlo se jí tam dostat i velké peníze navíc,“ poukazuje předseda vysokoškolských odborových svazů Petr Baierl.
„Je to velice složitá funkce, protože to je nevděčné ministerstvo, které není vidět. A zároveň jednáte s akademickou obcí, která je docela specifická,“ podotýká Baierl.
„Hrozí nám likvidace.“ Vědci protestují proti novele, zasáhne jejich práci |
Ten také upozorňuje na to, že aktuální načasování výměny šéfa úřadu není úplně nejlepší a může to ovlivnit peníze, které má oblast dostat z rozpočtu v příštím roce. „ Její odchod je načasován docela nešťastně. Řeší se rozpočet na příští rok. Vím, že ve vědě jsou nějaká navýšení, která nevíme, kdo teď bude dělat a jak je bude prosazovat. Uvidíme, jestli bude mít větší autoritu a prosadí více peněz,“ upozorňuje Baierl.
České vědě ujíždí vlak, říká zakladatelka českých „Nobelovek“. Chybí jí podpora |
Ministryně Langšádlová si kolem sebe na začátku volebního období vytvořila pracovní skupinu mladých lidí, což se líbilo například Monice Vondrákové, ředitelce Nadace Neuron, která pravidelně oceňuje a finančně podporuje české vědkyně a vědce.
„Celou dobu jsem čekala na nějaký výstup, výsledek, ale nic nepřicházelo. Postupně jsem už přestala její práci sledovat,“ popisuje Vondráková. Největší problém české vědy je podle ní malá podpora základního výzkumu, který lidstvu přinesl vynálezy jako rentgen nebo Wi-fi.
„Novému ministrovi nebo ministryni doporučuji především komunikovat s našimi nejlepšími vědci a ptát se jich, co naší vědě chybí,“ říká ředitelka. Zmiňuje například českého fyzika Tomáše Jungwirtha, který s kolegy v letošním roce objevil zcela novou kategorii materiálů, tzv. altermagnety.
Petice vědců
Nutno připomenout, že minulý rok čelila ministryně ale i kritice ze strany vědců. Důvodem byla novela zákona o veřejných výzkumných institucích, která prošla jako přílepek konsolidačního balíčku. A proti níž vědci sepsali petici. Zákon upravuje fungování státních vědeckých ústavů nebo ústavů Akademie věd a měnil se po 18 letech.
Vědci protestovali, že novela posílila roli zřizovatelů, což jsou u velké části institucí ministerstva a tím se omezila jejich autonomie. Zároveň novela usnadnila případné rušení vědeckých institucí nebo jejich slučování. Vědcům vadil i způsob, jakým se novela prosadila, tedy že se změna řešila narychlo a prošla jako přílepek.
