Iniciativa požaduje zavedení nové vyhlášky o školním stravování zahrnující změnu jídelníčků, které jsou podle ní zastaralé a nevyhovují například vegetariánům nebo alergikům. Protest proběhl kvůli odložení vyhlášky. Podle iniciativy měla platit od září.
„Již v únoru byla vydána Metodika poskytování dietní stravy v rámci školního stravování a proběhla i řada vzdělávacích seminářů a workshopů. Probíhá také finalizace odborných podkladů pro pilotní testování nového spotřebního koše a novelizaci vyhlášky o školním stravování. Ta bude účinná nejpozději před začátkem školního roku 2025/2026, jak bylo plánováno od začátku fungování skupiny. K žádnému zásadnímu odkladu nedošlo,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě.
„S dalším odložením se nemůžeme smířit. Každý školní rok, ve kterém jídelny zůstávají zavřené pro děti se specifickými stravovacími potřebami a zahazují svůj potenciál rozvíjet u dětí zdravý životní styl, je zásadní. Na změnu se čeká minimálně patnáct let. Času a slibů už bylo dost,“ vysvětluje organizátorka happeningu a koordinátorka kampaně Pestré jídelny Anna Neumannová.
Jídelny podle ní budou tím pádem nadále vařit podle ekologicky nešetrných jídelníčků založených na živočišných potravinách.
Dějepis do jídelen nepatří
Transparent „Dějepis do jídelen nepatří“ podle Neumannové odkazuje to na to, že je vyhláška stará. „V kontextu historie se bavíme o době komunistické. A vyhláška z této doby vychází,“ říká.
„Chceme, aby ve vyhlášce byly nutriční požadavky odpovídající aktuálním vědeckým poznatkům. Chceme, aby garantovala všem dětem, které mají nějaké stravovací omezení, aby si mohly alespoň sníst svoje jídlo v prostorách školní jídelny. A od určité velikosti školy, aby jim ideálně jídelna uvařila,“ nastínila pro iDNES požadované změny Neumannová.
Ve scénce, kterou hrálo celkem deset lidí – někteří drželi transparenty, muži převlečení za ministry zodpovědné za vyhlášku, tedy zdravotnictví a školství, vyhánějí děti od svého stolu s ubrusem, kde jí guláš s knedlíky na tácu typickém pro školní jídelny. Děti pak jedí z krabiček v atrapě šatny opodál. Nešlo ale o dobrovolníky.
Dřív UHO, dnes velouté. Doba je jinde, hodnotí školní jídelny expertka |
„Jsou tam děti, kterých se to přímo týká. Právě ony nebyly přijaty do školky nebo jim ve škole v jídelně nedovolují, aby se tam najedly,“ řekla iDNES Anna Neumannová.
Takových dětí je podle iniciativy asi čtvrtina. Proč se v jídelně nenají? „Jedním z hlavních důvodů je to, že je velká část dětí, které mají stravovací omezení. Typicky to jsou alergie nebo intolerance. Velká část dětí ale už ze své stravy vynechává maso a další živočišné produkty. Na tyto děti aktuální vyhláška vůbec nemyslí. Rostlinná jídla jsou výhodná pro všechny, mají spoustu nutričních benefitů,“ uvedla Neumannová.
Navíc podle ní jen dvacet procent jídelen nabízí více než jednu variantu jídla. Stačily by ale varianty dvě, kdyby aspoň jedna z nich byla bez masa.
Iniciativa NESEHNUTÍ se zabývá i ochranou životního prostředí, lidských práv a práv zvířat.
Místo kytky, volné ruce. Dnes slavíme Mezinárodní den žen. Co kdyby ženy a pečující osoby nemusely*i pro své děti připravovat denně obědové krabičky a měly*i volný čas na péči o sebe? Co kdyby se ve školní jídelně plnohodnotně najedly všechny děti?
Změna vyhlášky o školním stravování trvá příliš dlouho. Naše trpělivost vypršela. Chceme lepší stravování už v září 2024! Zdraví našich dětí = zdraví budoucí dospělé populace.️
Týká se tě toto téma osobně? Přidej svůj podpis pod výzvu kampaně Pestré jídelny! ⏭️Odkaz najdeš v biu.
@mikulasbek
@vlastimilvalek
#dejepisnatalirnepatri
#pestrejidelny
