Konference se koná od roku 1997 a navazuje na myšlenky prvního českého prezidenta Václava Havla. Pondělní program zahájilo vystoupení moldavské premiérky Maiy Sanduové, vystoupil i někdejší disident, pozdější ministr pro evropské záležitosti a nynější europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Delegáti mluvili i o aktuální situaci na Kubě, v Číně a v Hongkongu nebo o roli středoevropských zemí v Evropské unii.
Forum 2000 potrvá do úterý, kdy na konferenci vystoupí mimo jiné konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. nebo zakladatel polských nekomunistických odborů Solidarita a pozdější polský prezident Lech Walesa. Souběžně s konferencí se koná doprovodný týdenní program Festival demokracie, v jehož rámci se uskuteční v několika českých městech přednášky, koncerty nebo výstavy.
Vondra: Význam lidských práv v české zahraniční politice klesl
„Význam obhajoby lidských práv v české zahraničí politice proti době před 30 lety poklesl. Jedním z důvodů je i skutečnost, že v čele státu už nejsou lidé, pro které by lidská práva byla osobním tématem,“ řekl někdejší disident, pozdější ministr pro evropské záležitosti a nynější europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Podotkl ale, že vnímání lidských práv se mění i v dalších západních zemích, kde ho v diplomacii často nahrazuje transakční vnímání politiky.
Vondra připomněl, že po sametové revoluci si Česko stanovilo ochranu svobody a lidských práv jako jeden ze základních kamenů své zahraniční politiky. Jedním z důvodů byla i skutečnost, že v zemi byla generace politických vůdců se silným osobním příběhem boje za demokracii. „Pro ně to nebyl jen nějaký abstraktní koncept, byl to způsob jejich života,“ řekl Vondra.
Nyní je podle něj situace v Česku zcela jiná. „Tato generace je pryč. Českou republiku vedou prezident (Miloš Zeman) a premiér (Andrej Babiš, ANO), kteří jsou zcela neznalí tohoto konceptu, protože nemají žádný osobní příběh, který by s tím byl spojený,“ prohlásil.
Podle Vondry se změnila i situace ve světě. Zatímco na konci 80. let a v následující dekádě byly západní demokracie k hnutím za lidská práva vstřícné, nyní řada západních vůdců přistupuje k zahraniční politice jen transakčním způsobem a tomu odpovídá i jejich přístup k lidským právům. Jako učebnicový příklad zmínil Vondra amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Vondra zároveň uvedl, že aktivisté za lidská práva si sami situaci často ztěžují. Podle něj přestali zdůrazňovat pouze základní všeobecná lidská práva a začali více mluvit i o věcech, které mají silný sociální nebo kulturní podtext, což je ale obtížně přenositelné do jiných zemí.
Česká zahraniční politika by se v otázce lidských práv měla podle Vondry zaměřit na úzký okruh zemí, kde je možné dosáhnout nějaké politické změny. „Nutně potřebujeme nějaký úspěšný příběh. Před 30 lety jsme ho měli, ale nevím o žádném úspěšném příběhu za posledních pět sedm let,“ řekl Vondra.
Minář: Demokracie je náročná, proto někdo hledá silné vůdce
Demokracie je náročná a klade na lidi velké nároky, proto část lidí raději hledá silné vůdce. S těmito slovy vystoupil aktivista Mikuláš Minář, který organizuje demonstrace Milion chvilek za demokracii. Protesty podle něj volají po respektu k základním demokratickým principům.
„V roce 1989 jsme chtěli svobodu. Dnes ji máme, ale máme tolik této nepříjemné svobody, že někteří lidé chtějí nějaké omezení, řád, silné vůdce,“ řekl Minář. „Svoboda je složitá. Demokracie je složitá. Protože na nás klade velké nároky. Myslím, že jen zralí lidé dokážou zvládnout žít ve svobodě a být přitom šťastní,“ doplnil.
Minář uvedl, že Česko si už svobodu vybojovalo, nyní se ale na demonstracích volá po respektu k právnímu státu. „Chceme respekt k základním principům, jako že politici nelžou, nezneužívají svou sílu a dodržují ústavu. Což není v této době vždy politickou realitou tady v České republice,“ řekl. „Chceme respekt k demokratickým institucím, jako jsou svobodná veřejnoprávní média, nezávislá justice nebo ústava,“ dodal.
Podle Mináře organizátoři demonstrací také vyzývají občany, aby byli politicky aktivní a zajímali se o veřejné dění. „Rozum a argumenty mohou zvítězit jen v zemi, kde racionalita a uměřenost jsou ceněny víc než podvody a krátkozraké sliby,“ řekl.
Spolek Milion chvilek, který Minář vede, zorganizoval letos sérii demonstrací za nezávislost justice, protesty se ale postupně zaměřily i proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a prezidentu Miloši Zemanovi. Demonstrace vyvrcholily červnovým shromážděním v Praze na Letné, kde se podle organizátorů sešlo na 250 000 lidí. Další velkou akci chystá spolek na 16. listopadu u příležitosti 30. výročí sametové revoluce.
Moldavská premiérka: Demokracie není samozřejmost
Demokracie není nic samozřejmého a musí se za ni bojovat každý den. Na úvod konference to řekla moldavská premiérka Maia Sanduová. Zároveň upozornila, že kromě hodnot svobody a demokracie musí politici myslet i na blahobyt obyvatel, protože ti jinak mohou podlehnout vábení autoritářů, kteří jim slíbí zlepšení životní úrovně, ale o demokracii je připraví.
Sanduová připomněla, že také Moldavané na přelomu let 1989 a 1990 bojovali za svobodu a demokracii a podařilo se jim získat nezávislost na Sovětském svazu. „Očekávali jsme, že demokracie a svoboda u nás brzy zakoření, ale zmýlili jsme se,“ řekla.
Moldavská premiérka připomněla, že se její země potýkala se systémovou korupcí a vrátila se k autoritářské vládě. Podle ní je třeba, aby si svět vzal lekci z moldavských událostí a uvědomil si, že demokracie není nic samozřejmého. „Demokracie je výsledek tvrdé práce,“ zdůraznila.
Sanduová také upozornila, že i když jsou demokracie a svoboda základní hodnoty, nesmí politici zapomínat ani na blahobyt obyvatel. „Pokud bude mnoho lidí žít v chudobě, nemůžete být překvapeni, že budou volit autoritářské vůdce,“ upozornila. Poukázala přitom na situaci v Moldavsku na přelomu století, kdy v zemi sice byl demokratický režim, ale téměř tři čtvrtiny lidí žily pod hranicí chudoby, což umožnilo volební vítězství komunistů, kteří svobody znovu omezili.
Hongkongský aktivista: Brzký konec protestů nečekám
Brzký konec demonstrací v Hongkongu se nedá očekávat, protože protestující se obávají, že mají poslední šanci ubránit svou svobodu a demokracii. To je pohled hongkongského aktivisty Arnolda Chung Chin Kiu. V bývalé britské kolonii už od června protestují lidé proti sílící kontrole Pekingu.
„Myslím, že protesty v Hongkongu budou ještě dlouho pokračovat. Mnoho lidí se obává, že toto je poslední šance ubránit si svobodu. Lidé se obávají, že když teď polevíme, Čína zašlape všechna práva, která máme,“ řekl aktivista. Podle něj proto demonstranti bojují všemi prostředky a připravují se i na nejhorší, když někteří demonstranti podle něj cestou do ulic sepisují závěti.
Emeritní hongkongský biskup Joseph Zen vyjádřil obavy, že Peking požadavkům demonstrantů neustoupí. Upozornil také na to, že radikalizace protestujících a násilí, které provází demonstrace, mohou řadě obyvatel Hongkongu vadit stejně jako omezování práv ze strany pevninské Číny.
Od roku 1997, kdy Británie předala Hongkong zpátky Číně, je toto území spravováno podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje. Demonstranti v ulicích od června žádají demokratické reformy, včetně přímé volby správce Hongkongu.
Protestní akce nyní téměř každodenně přerůstají v násilnosti, při nichž radikálové házejí na policisty zápalné láhve a dlažební kostky, ničí stanice metra a zakládají v ulicích ohně. Bezpečnostní síly odpovídají vodními děly, obušky, slzným plynem, gumovými projektily a použily již také ostrou střelbu.
Čínský prezident Si Ťin-pching o víkendu vystoupil s ostrým prohlášením, v němž varoval před separatistickými snahami. Kdo se pokusí oddělit od Číny jakoukoli oblast, zemře, jeho tělo bude rozdrceno a kosti rozemlety na prach, uvedl Si. Čínský vůdce ve svém prohlášení nezmínil žádný konkrétní region, jeho slova jsou ale vnímána jako reakce na několikaměsíční demonstrace v Hongkongu.
