Co je důvodem Macronovy návštěvy?
Důvodem návštěvy je jednak reciprocita, protože se před tím uskutečnily návštěvy jak českého prezidenta, tak premiéra ve Francii. Kdybychom se zaměřili na konkrétní agendu, tak jsou tam tři důležité věci.
Zaprvé samozřejmě jaderný tendr, kde jsou ve hře Jihokorejci a právě Francouzi. To je podle mě úplně nejzásadnější věc, která bude během bilaterální schůzky francouzského prezidenta s premiérem Fialou diskutovaná.
Druhá věc, která je možná mezinárodně zajímavější, je to, co už se domlouvalo na summitu v Paříži. Konkrétně to znamená nákup munice pro Ukrajinu ze třetích zemí mimo Evropskou unii za peníze, které investují státy Evropské unie. To bude zase hlavní agenda mezi Macronem a prezidentem Pavlem.
Dále budou opět probírat agendu, která vždy na čas ožije a pak zase usne. Francie podepsala se státy Visegrádské čtyřky s každým zvlášť strategické partnerství a v případě České republiky to strategické partnerství celkem funguje a přináší konkrétnější výsledky. K tomuhle strategickému partnerství jednou za několik let je podepisován nový akční plán.
Mluvme o účasti vojáků při výcviku na Ukrajině, řekl Pavel. Jednal s Macronem |
Co v oblasti pomoci Ukrajině bude chtít Macron v Česku vyjednat?
Všechno už je vyjednáno. Nyní jde o to, přesvědčit postupně čím dál tím více států Evropské unie, aby se k programu připojily. To znamená, Ukrajinci řeknou, co potřebují, Češi to zorganizují a vědí, kde se to dá získat. Následně propojí zemi, která bude ochotná nákup financovat. Rámec je daný, možná se tam budou řešit nějaké detaily.
Zmiňoval jste i téma výstavby jaderných bloků. Víte, jakou mají Francouzi šanci, že tendr opravdu získají?
Obávám, že nejsem ten pravý, kdo by tohle věděl. Ale řekl bych, že šance je možná trošičku vyšší. Když to posoudíme čistě z politických ohledů, tak je šance trochu vyšší než u Korejců právě proto, že Francie by mohla být strategickým partnerem. Je tady dlouhodobá spolupráce v tom, že Francie, Česko a řada dalších států se snažily a snaží nadále posilovat roli jaderné energetiky v energetickém mixu Evropské unie.
Koneckonců Macron si s sebou přiveze řadu lidí, kteří jsou velmi vysoce postavení ve firmách a společnostech. V případě, že by Francouzi jaderný tendr vyhráli, tak by se podíleli na výstavbě našich nejdřív jednoho a potom až čtyř jaderných bloků, takže je to poměrně významná záležitost.
Vzhledem k tomu, že česká vláda avizuje, že by buď na konci letošního roku, nebo nejpozději začátkem příštího roku podepsala smlouvu, tak jsme teď ve fázi, kdy opravdu jde do tuhého a dojde poměrně brzy k výběru konkrétního partnera.
Každé mé slovo bylo promyšlené, řekl Macron o vyslání vojáků na Ukrajinu |
Kdyby Francie vyhrála tendr na jadernou elektrárnu, co by to znamenalo pro česko-francouzskou spolupráci nejen v oblasti energetiky?
Kdyby Francouzi dostali tuhle zakázku, tak by to určitě prohloubilo ekonomickou spolupráci, protože na energetický tendr by mohla být navázaná řada dalších věcí.
Upřímně řečeno, obchod, který máme s Francií, není špatný, rozhodně tam je pole pro zlepšení. Asi by to znamenalo, že by se prohloubila i výzkumná spolupráce, a to by mohlo být velmi zajímavé pro české vysoké školy, které se na to specializují.
Výhra Le Penové by byla pro EU komplikací
Jaká je současná pozice prezidenta Macrona v Evropské unii?
On by byl rád, aby jeho pozice byla výraznější. On by chtěl trochu zaplnit vakuum, které se postupně vytvořilo poté, co pomaličku odešla Angela Merkelová (německá kancléřka, pozn. red.). Ale jemu se to tak úplně nedaří. On už ve svém prvním mandátu přišel na začátku s nějakými velkými iniciativami, jak nakopnut další vývoj Evropské unie.
Teď se snaží být velmi aktivní ohledně války na Ukrajině. Snaží se být někdo, kdo by koordinoval evropské státy. Ale jeho pozice není tak silná. Jednak Francie není vnímána jako nejsilnější stát v rámci Evropské unie. Za druhé je Macron oslabený i domácí francouzskou politikou, věcmi, které musí řešit. Ale chtěl by určitě hrát výraznější roli.
Už předhání Macrona. Le Penová se zbavila dědictví otce a oslovuje mladé |
Má Macron vůbec na to, aby se stal „lídrem Evropy“?
Je to čím dál tím méně pravděpodobné, protože mu taky za tři roky končí druhý mandát. Podle francouzské ústavy pak nemůže znovu kandidovat. Upřímně řečeno, nejsem si jist, jestli dokáže nějakým způsobem ještě francouzský potenciál zvednout. Některé jeho nápady a vize vůbec nejsou marné. Některé jsou docela zajímavé, ale pak samozřejmě trochu chybí síla je prosazovat.
Jaké je jeho postavení na francouzské politické scéně?
Macron to nemá jednoduché, protože dnešní francouzská politika je o soupeření tří velkých proudů. Jednak on a ta jeho strana, ale oba dva protivníci, jak Marylise Léonová, tak Marine Le Penová, to jsou zástupci krajní pravice a krajní levice. V zemi chybí normální umírněná alternativa.
Tradiční francouzské strany upadly takřka úplně do bezvýznamnosti – socialisté i republikáni. Teď je vnitřní francouzská politika velmi polarizovaná. Dalším problémem je, že není jasné, kdo by mohl Macrona nahradit.
Takže v současné době neexistují žádná jména, o kterých by se spekulovalo jako o možných prezidentských kandidátech?
Přesně tak. My netušíme, kdo by byl kandidát nebo prezident. To je docela nepříjemné právě proto, že jeho strana opravdu dost visí na osobnosti Macrona. Předpokládám, že Macron neopustí francouzskou politiku, ale samozřejmě už to bude něco trochu jiného.
Ve Francii nastupuje politické mládí, kandidátky do eurovoleb vedou třicátníci |
Pokud se podíváme na trendy nejen v Evropě, ale i po světě, ve volbách v poslední době vedou extrémistické a populistické strany. Co by pro Česko znamenalo případné vítězství Marine Le Penové v prezidentských volbách?
Pro Česko by to znamenalo totéž co pro celý zbytek Evropské unie. Byla by to velká nepříjemnost a komplikace. Marine Le Penová se sice „trochu umírnila“ oproti té Marine Le Penové, radikálce, která v devadesátých letech přebírala stranu svého otce, ale pořád je to politička, která má za cíl oslabit Evropskou unii. Oslabit chce i nadnárodní instituce, a to je něco, co jednoznačně není v českém zájmu.
Česká republika potřebuje spíše silnější Unii než slabší. Teď bez ohledu na to, co o tom říkají někteří čeští politici, nemají v tomhle pravdu. Pro nás by to bylo poměrně nepříjemné. Asi by se to nedotklo některých konkrétních bodů spolupráce.
Představme si scénář, že vyhraje Marine Le Penová a už nějakým způsobem Francouzi staví českou jadernou elektrárnu. To si myslím, že by vlastně nijak ohroženo nebo poškozeno nebylo, ale velmi zásadním způsobem by se roztříštila Evropská unie, a to rozhodně není český zájem.
