O záměru vytvořit Registr zastupování (REZA) jednala vláda už na konci loňského roku, nyní schválený zákon by měl vznik registru ukotvit do legislativy. Digitalizace má přinést řadu výhod. Plné moci by si lidé měli moct u státu digitálně „uložit“, aby ji nemuseli při každé příležitosti předkládat znovu. Jeho tvorbu bude mít na starosti Digitální a informační agentura (DIA).
Takové výhody advokáti kvitují, někteří experti na právo však mají pochyby, jestli půjde o tak výraznou pomoc. „Ohledně uživatelů mám obavu, aby jim bylo opravdu jasné, co přesně a za jakých podmínek ‚podepisují‘. Aby pak nedošlo k tomu, že dají plnou moc k přepisu všech vozidel místo plné moci k přepisu jediného vozidla,“ varuje Vít Hruška z advokátní společnosti Atreum.
Digitální plná moc
|
Jedno z možných rizik je podle právníka také sledování ze strany státu.
„Informace o zmocněncích a zmocnitelích budou samozřejmě hodnotnými daty, se kterými bude možné následně dál pracovat. Návrh totiž nezahrnuje jen novelu zákona o základních registrech, ale i zákona o zpravodajských službách, které budou mít k datům samozřejmě přístup,“ konstatuje Hruška.
Novelu představil vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) na síti X. Zmínil, že díky plné moci už nebude potřeba obíhat úřady, zůstane navíc dostupná v registru pro opakované použití až do odvolání, nebo vypršení platnosti.
„Registr zastupování umožní občanům na internetu zastupovat například své děti a další příbuzné, nebo pověřit zastupováním sebe někoho jiného. A to jak občana, tak třeba i firmu. Fungovat bude jako centrální databáze, kde budou tyto digitální mandáty uloženy,“ popsal dále ředitel DIA Martin Mesršmíd.
V Česku tiká 450 tisíc časovaných bomb. Datovky mohou skrývat exekuce i pokuty |
Zneužít se může i papír, míní experti
Digitální plná moc zůstává na rozdíl od té klasické aktivní až do jejího odvolání nebo vypršení platnosti. Když někdo zapomene, že plnou moc udělil, oprávněná osoba ji může dále využívat. To však experti jako problém nevidí, riziko zneužití je podle nich stejné nebo dokonce menší než u klasické plné moci.
„Již dnes je možné udělit plnou moc pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem a bez časového omezení. Zmiňované riziko zneužití časově neomezených plných mocí tedy existuje už nyní a netýká se jen připravované digitální plné moci,“ komentuje Tomáš Maux, expert na duševního vlastnictví, ochranu dat a právo informačních technologií v Deloitte Legal.
Podle Hrušky je digitální systém v tomto směru naopak méně rizikový než klasické plné moci. Pokud totiž někdo udělí písemnou plnou moc, ale nenechá si kopii, případně kopii ztratí, po čase může zapomenout, že ji vůbec udělil.
„Přitom pokud je plná moc na dobu neurčitou, sama od sebe nezanikne. V digitálním rejstříku by ale měly být udělené plné moci na jednom místě a uživatelé tak budou mít podstatně větší přehled, než u klasických písemných plných mocí,“ vysvětluje právník.
Hruška mimo nebezpečí kybernetického útoku, kdy by se někdo například naboural do systému a nechal si udělit plné moci k přepisu aut, nevidí vyšší riziko zneužití než u papírové plné moci. „Věřím, že v tomto ohledu bude celá novela krokem správným směrem,“ říká advokát.
Stát hledá správce IT, nabízí 30 tisíc. Firmy mu dají šestimístnou částku |
Funkčnost ukáže až praxe
Významným benefitem má nově být vítaná možnost digitální plnou moc odvolat na „jedno kliknutí“ nebo ji založit v registru „pro všechny“, čímž odpadne nutnost předkládat plnou moc při každé návštěvě příslušného úřadu. „To by byla jistě pozitivní změna nejen pro fyzické osoby, ale i podnikatele,“ míní Maux.
Podle Michala Matějky, partnera advokátní kanceláře PRK Partners, je kolem novely stále mnoho otazníků a není jasné, jak bude fungovat v praxi. K bodům, které ještě nejsou zcela vyjasněny, patří podle právníka zejména nutnost katalogizace takových plných mocí. Zjednodušeně řečeno, nový systém předpokládá, že takto digitálně uložená plná moc se bude muset „vejít“ do určitých předem připravených kategorií.
„To je sice logické, protože jen tak lze s takovými plnými mocemi systematicky pracovat, zároveň to ale znamená, že zřejmě nepůjde digitálně uložit takovou plnou moc, která se do těchto typizovaných kategorií nevejde,“ podotýká Matějka a dodává, že k novele budou podle něj mít poslanci dost připomínek.
František Kubečka ze společnosti Digitální advokát předpokládá, že na rozdíl od papírové plné moci by registr měl přispět k zvýšení paměťové stopy člověka, který plnou moc uděluje. V papírové formě, která je podle něj jakýmsi druhem neřízené dokumentace, může taková osoba spíše zapomenout na jejich udělení a potřebu je odvolat.
„Domyslí-li zákonodárce navrženou normu, a to s ohledem na zánik zmocnění, tak jak je běžné, bude tato novinka lidem a společnostem ke prospěchu. Obecně přibývá fyzických a právnických osob, které tuto novinku přivítají z důvodu své nepřítomnosti v České republice, nebo na místě, kde má být právní jednání učiněno fyzicky,“ uzavírá Kubečka.
