Evropou se prohnala velmi sofistikovaná dezinformační kampaň, kterou bezpečnostní experti nazvali Operace Texonto. Během dvou vln manipulativních e-mailů se útočníci pokusili ovlivnit a demoralizovat ukrajinské obyvatele. Bezpečnostní analytici odhalili také další kampaň zaměřenou na konkrétní cíle: ukrajinskou obrannou společnost a agenturu Evropské unie.
Cílem první vlny dezinformačních e-mailů bylo zasít pochybnosti mezi Ukrajince, například zprávami o přerušení dodávek tepla během letošní zimy. Jiné e-maily, které měly působit jako zprávy z ministerstva zdravotnictví, obsahovaly informace o nedostatku léků.
„Podle zjištěných informací e-maily neobsahovaly žádné nebezpečné odkazy ani malware, jejich cílem tak bylo pouze šířit dezinformace,“ říká Robert Šuman, vedoucí pražské výzkumné pobočky společnosti ESET, jejíž kolegové a experti z Kanady operaci odhalili.
Jedna z domén například napodobovala ukrajinské ministerstvo zemědělství a obsahem zpráv bylo doporučení obyvatelům Ukrajiny nahradit nedostupné léky bylinnými alternativami. V jiném e-mailu mělo ministerstvo doporučovat konzumaci tzv. „holubího rizota“ (fáma o nedostatku a chudobě Ukrajinců, kteří musí jíst holuby, pozn. red.).
„Dokumenty byly pravděpodobně vytvořeny s cílem vzbudit pobouření mezi čtenáři a demoralizovat je. Všechny tyto falešné zprávy se řadí mezi známá témata ruské propagandy. Jejich cílem je přesvědčit ukrajinské obyvatele, že v zemi zmítané válkou je nedostatek jídla, léků a dodávek tepla,“ vysvětluje expert.
Češi na Telegramu hledají konspirace i ezoteriku. Experti bijí na poplach |
Psychologická akce má zneklidnit obyvatele
Během dvou vln rozesílání e-mailů se útočníci navázaní na Rusko pokusili ovlivnit ukrajinské obyvatele tvrzeními, která měla vést k domnění, že Rusko vyhrává válku. První vlna útoku se uskutečnila v listopadu 2023 a druhá vlna poté na konci prosince 2023.
Zhruba měsíc po první vlně dezinformačních e-mailů zaznamenali experti druhou psychologickou e‑mailovou kampaň zaměřenou nejen na ukrajinské obyvatele, ale také na ostatní evropské země. Cílila tentokrát na různé oběti, od ukrajinské vlády až po výrobce bot v Itálii.
Tyto e-maily obdrželo několik stovek lidí. „Ve druhé vlně manipulativních e-mailů se objevily například zprávy s doporučeními na amputaci nohou či rukou, aby se lidé vyhnuli odvodům,“ zmiňuje Šuman. Tyto zprávy měly opět charakter psychologické a informační útočné operace během válečného konfliktu.
Větší spamovou kampaň podle Šumana nelze do budoucna vyloučit ani v případě České republiky, zvlášť, pokud by se útočným skupinám naskytlo správné téma, kterým obecně bývají například volby. Celou Evropu například v červnu čeká výběr nových europoslanců.
Češi mají jasno ohledně hrozeb pro společnost. Pomohla válka, říkají experti |
Češi jsou citliví na imigraci
Z hlediska témat, která by útočníci mohli využít, jsou Češi podle odborníků nejcitlivější na imigraci. „Za tím je skryto téma bezpečnosti, které má pro Čechy velký význam a v němž jsou právě tématem migrace, podávaným dezinformační scénou a populisty, významně znejišťování,“ říká Roman Čihalík, spoluzakladatel spolku NELEŽ, který upozorňuje zadavatele na škodlivost jejich reklamy na dezinformačních webech.
Významným způsobem rozdělil českou společnost také koronavirus, kde podle expertů zdaleka nešlo jen o vyjádření odporu k protipandemickým opatřením. „Covid odhalil míru nedůvěry části společnosti v systém, což částečně přetrvává dodnes ve snahách radikálních populistů o zneužití tohoto naladění,“ míní Čihalík.
Podle expertky Terezy Kráčmarové z Fakescapes však Češi umí kriticky přemýšlet a jsou odolní vůči dezinformacím. „Češi obecně vykazují v mezinárodních srovnáních lepší výsledky než jiné země z našeho regionu,“ říká expertka ze spolku, který propaguje mediální gramotnost mezi dětmi a učí je rozpoznávat „fejky“ na internetu pomocí hry.
Odkazuje se mimo jiné na mezinárodní index mediální gramotnosti, ve kterém se Česká republika umisťuje sice za mnohými západními a severskými zeměmi, zároveň ale obsazuje příčky před například Slovenskem, Maďarskem i Polskem. Podle průzkumu think-tanku Globsec je Česko v rámci regionu střední a východní Evropy nejvíce prodemokratickou a prozápadní zemí, s vysokou podporou NATO i Ukrajiny.
