Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvČZU je ve skutečnosti malým městem na kraji hlavního města. Její kampus se nachází v Suchdole, který je součástí Prahy 6. „Máme i detašovaná pracoviště mimo areál, ale 99 procent se nachází v suchdolském kampusu. Máme tu 20 tisíc studentů a dva tisíce zaměstnanců.“
Uzavřenost areálu představuje bezpečnostní výhodu. Na druhou stranu přibývají podle kvestora na univerzitní půdě konfliktní situace. „Jsou to různé potyčky, vyhrožování, pokusy o sebevraždu, strkanice, nevhodné chování vůči pedagogům i naopak. Velmi intenzivně to monitorujeme a na statistikách je znát velký nárůst.“
Covid s válkou nám vzaly jistoty
Atmosféra na univerzitách podle něj houstne od pandemie covidu. „Každý člověk potřebuje mít nějakou životní jistotu, že neonemocní, že nezemře, že se nestane něco jeho blízkým. Jsou to základní psychologické parametry.“
„A jak covid, tak válka na Ukrajině lidem tuhle jistotu vzaly a opravdu se to u nás projevuje tím, že nárůst počtu přestupků je markantní,“ konstatuje Jakub Kleindienst.
I proto se snaží ČZU konfliktním situacím předcházet a organizuje cvičení, která testují připravenost studentů i zaměstnanců na mimořádné situace.
„Loni jsme například simulovaně odpálili laboratoř na Fakultě životního prostředí a vyhodnocovali jsme, jak se lidé a záchranné složky chovají. V řídícím štábu byly zastoupeny všechny složky integrovaného záchranného systému,“ popisuje kvestor.
„Zjistili jsme, že by zemřelo dvanáct lidí. A to máme postupy nacvičené a stejně by studenti, zaměstnanci i část složek IZS zemřeli, protože situaci podcenili. A víte, co je zajímavé a co se nám u cvičení ukázalo?“ ptá se Jakub Kleindienst.
Disciplinovaní cizinci
„To, že byli nejdisciplinovanější zahraniční studenti, a to třeba i ti z postsovětských republik. Ti všichni do jednoho poslouchali pokyny a věděli, jak se mají chovat. A nejzmatenější byli Češi,“ odpovídá si sám kvestor.
Ten pak v další části Rozstřelu hovořil o nejnovějších aktivitách ČZU. Stále podle něj platí, že nejvíce studentů se hlásí na Provozně ekonomickou fakultu. „Kolegové z jiných univerzit to neradi slyší, ale máme vlastně největší ekonomickou vysokou školu v ČR, vetší, než je VŠE.“
Zaplněné má ale ČZU bez větších problémů všechny nabízené obory. Na školu se navíc hlásí i studenti ze zahraničí. Asi nejviditelnějším univerzitním projektem současnosti je tzv. „Chytrá krajina“.
Cílem ČZU je vytvořit funkční krajinu, která by byla dostatečně adaptovaná na klimatickou změnu. Tato krajina by měla zahrnovat mokřady, rybníky, nejmodernější zavlažovací systémy i retenční nádrže.
V tuto chvíli už existují hned tři projekty: chytrá krajina u Lán na Křivoklátsku, chytrá lesnická krajina v Kostelci nad Černými lesy a také chytrý kampus.
„Takže řešíme udržitelný život nejen v zemědělské krajině na venkově nebo udržitelný les, ale také přijatelný a udržitelný život ve městech. A to testujeme právě v našem kampusu, který je vlastně jakýmsi středně velkým městem,“ uzavírá kvestor.