Náborové kanceláře mají své limity. Nejčastější komplikací je nejen nedodání potřebných dokumentů a tím opakování celého procesu, ale i ostych mladých s náborářem telefonovat. To má řešit projekt, který se připravoval nejméně dva roky a v provozu je on loňského září. Zájemcům o službu umožní zjednodušení cesty do uniformy bez dlouhých osobních pohovorů na webu doarmady.cz.
Virtuální nábor armády po týdnu provozu láká na hodnost vraníka. Chyby uživatele baví |
„Virtuální náborové centrum míří především na takzvanou generaci Z, která využívá plného potenciálu online prostředí. Cílem bylo nejen přiblížit službu v armádě nebo zálohách či dalších způsobech zapojení se do obrany vlasti, ale i maximálně zjednodušit cestu k uniformě,“ řekl při spuštění plukovník Ivo Zelinka, který stál u počátků projektu a vedl tým, který dotáhl virtuální nábory do zdárného konce. Tedy, alespoň částečně.
Zelinka na začátku projektu hovořil o dvacetimilionové částce, to uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas. Před spuštěním ale už virtuální nábor stál přes šedesát milionů korun. Na konci loňského roku byla prakticky vyčerpána devadesátimilionová rámcová smlouva se státním podnikem LOM Praha. A není to konečná suma.
Přes to vše má systém řadu nedokonalostí a chyb. Byl opakovaný problém s přihlášením, nahráním osobních dokumentů, ale také úsměvné chování virtuální asistentky Adély nevzbuzovalo velikou důvěru v odvedenou práci.
Adéla tápe i u jména velitele Vzdušných sil. Tím je generál Petr Čepelka.
Ta například na otázku, kdo je velitel vzdušných sil, odpovídala Karel Řehka, který je šéfem armády, či jako jednu z hodností, které je možné jako voják dosáhnout, uvedla vraník. Adéla se podle armády učí strojově a proto bylo možné ji na začátku zmást. Prostředí a obsah virtuálního náboru tvoří společnost VR Group, dceřiná společnost LOM Praha.
Současný stav doznal od spuštění několika změn, milovníci online hraní si přijdou na své u dvojice her, které chvíli zabaví. Slíbená 3D simulační hra ale stále k dispozici není. To možná změní další rámcová smlouva, která státnímu podniku přinese dalších až 25 milionů korun. Tím se celková cena virtuálního náboru vyšplhá na bezmála 115 milionů korun. A je víc než pravděpodobné, že nepůjde o finální částku. Další miliony spolyká údržba, disková pole a tak podobně.
Ze 7000 přihlášených prošlo 600
Přitom loňský rok pro náboráře příliš úspěšný nebyl, přilákal jen 600 nováčků. „Loni přibylo 600 vojáků z povolání, přes nové náborové středisko se přihlásilo 7000 uchazečů, přesto musí armáda v rekrutaci přidat,“ řekl na velitelském shromáždění šéf armády Řehka. Nevysvětlil ale, proč sítem prošlo ani ne 10 % uchazečů. Nejčastěji se však skloňuje nízká fyzická kondice.
Počet rekrutů nestačí, armáda potřebuje víc lidí, shodli se Řehka s Černochovou |
S cílem 30 000 vojáků z povolání a 10 000 aktivních záloh počítají strategické dokumenty armády k roku 2030. „V tomto ohledu nesmíme ztrácet ani den,“ uvedla nedávno ministryně obrany Jana Černochová.
Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků a téměř 4300 vojáků aktivní zálohy. Stovky vojáků ale i armádu každoročně opustí.
Armáda přitom potřebuje tisíce odborníků, zejména v oblasti IT, jelikož nové, respektive budoucí modernizace budou založeny převážně na pokročilých systémech. Například technika spojařů, budoucí stíhačky F-35, bojová vozidla pěchoty a tak dále. I z toho důvodu se hovoří o dalším, výrazném snížení požadavků. Armáda to vysvětluje tím, že voják, který bude většinou u počítače, nepotřebuje běhat rychle jako výsadkář.
Vojenští náboráři nebojují ale jen se zdravotním stavem a kondicí populace, ale také se na trhu práce musí o zájemce doslova prát s policií a soukromým sektorem. Například plat IT odborníků je v soukromé sféře i více než dvojnásobný oproti vojsku.
