Případů černého kašle přibylo za týden o třetinu, s nákazou zemřel další člověk

Případy, kdy lidé nakažení černým kašlem zemřeli, se v ČR několik let neobjevovaly, loni SZÚ evidoval jeden případ. První nakažený dvaašedesátiletý muž z Náchodska zemřel v únoru. Pacientka, která žila v domově seniorů, byla hospitalizována na začátku března.

Mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová doplnila, že kromě černého kašle měla žena i další infekci, černý kašel proto nelze určit jako jasnou příčinu úmrtí.

Zemřel pacient s černým kašlem, ten však bezprostřední příčinou smrti není

„Měla oboustranný zápal plic s vážnými dýchacími obtížemi, které vyústily v selhání srdce. U ženy bylo zjištěno jak onemocnění černým kašlem, tak streptokokovou infekcí, z nichž obě nemoci mohou způsobit zápal plic. Nelze tedy definovat, na kterou z infekcí žena zemřela, hlavní diagnózou zůstává selhání srdce,“ uvedla mluvčí.

Kašel uprchlíci nešíří, to je dezinformace

Nejvíce nemocných je v Jihočeském (780) a Středočeském (634) kraji, na Vysočině (512) a v Praze (458). Asi tři procenta nemocných potřebují hospitalizaci. Pro srovnání s chřipkou bylo v končící chřipkové sezoně hospitalizovaných s vážným průběhem asi 400 lidí, zemřelo 94 z nich.

Pacienti jsou různého věku, nejvyšší nemocnost je ale ve věkové skupině 15 až 19 let. Z více než 4200 případů jich je v tomto věku 1342. Mezi nemocnými je i 76 dětí do jednoho roku života.

SZÚ také v tiskové zprávě jako dezinformaci odmítl spojování nárůstu počtu případů černého kašle s migrací z Ukrajiny. „Z tisíců infikovaných se u deseti osob jedná o uprchlíky z Ukrajiny a v 16 případech jde o import neboli dovezenou infekci z cest ze zemí jako Rakousko, Itálie či arabské emiráty,“ doplnila mluvčí.

Očkovat se proti černému kašli odmítají antivaxeři z pohraničí, řekla hygienička

Černý kašel je vysoce infekční bakteriální onemocnění, které postihuje plíce a dýchací cesty. Způsobují ho bakterie v ústech, nosu a hrdle nakažené osoby. Před očkováním proti černému kašli se jednalo o jedno z nejčastějších a nejnebezpečnějších onemocnění dětství.

Nemoc se šíří prostřednictvím kapének při kašlání nakažené osoby. Šiřitelem může být i osoba s mírnou formou onemocnění nebo bez příznaků. Neléčení pacienti mohou být infekční tři a více týdnů, chronické nosičství není známé.

Křeče, záchvaty i krvácení

Příznaky se obvykle objevují šest až deset dní po nakažení, ale mohou se vyskytnout až po 21 dnech. Zprvu se podobají běžnému nachlazení (kýchání, rýma, mírná horečka a slabý kašel). Během dvou týdnů kašel nabývá na závažnosti a vyznačuje se záchvaty intenzivního kašle, po nichž následuje typický zajíkavý nádech připomínající kokrhání nebo sípavý vdech. Záchvaty mohou být provázeny i křečemi průdušek, krvácením z nosu nebo krvácením do kůže, spojivek nebo mozku.

Jak poznat černý kašel

Komplikace postihují hlavně malé děti, především ty neočkované nebo děti, jejichž matka nebyla očkována. Černý kašel je nejzávažnější pro novorozence a kojence, zejména mladší čtyř měsíců, protože se u nich mohou rozvinout život ohrožující komplikace.

Pacienti neumírají na samotný černý kašel, ale na sekundární komplikace, které nemoc přinese, nejčastěji se jedná o plicní hypertenzi vyvolanou těžkým zápalem plic.

K léčbě a prevenci dalšího šíření černého kašle se používají antibiotika. Po prodělaném onemocnění je dlouhodobá, ale ne celoživotní imunita.

Prevencí je především očkování, které bylo v Česku zahájeno v roce 1958. V době před zavedením očkování dosahovala nemocnost desítek tisíců případů ročně. Hlášená nemocnost v ČR po druhé světové válce dosáhla maxima v roce 1956, kdy bylo evidováno 49 144 případů onemocnění. Po zavedení plošného očkování rychle a výrazně klesala úmrtnost i nemocnost. Od druhé poloviny 70. let do roku 1992 se výskyt nemoci pohyboval v rozmezí pět až 48 případů ročně. Od roku 1993 je pozorován vzestupný trend nemocnosti, nejvíce případů bylo v roce 2014, kdy bylo evidováno 2521 nemocných. Více nemocných než v roce 2014 bylo naposledy hlášeno v roce 1963, a to 3399 případů. Nyní je v Česku očkování povinné a je součástí takzvané hexavakcíny, kterou dostávají děti v prvním roce života a znovu se přeočkovává v deseti nebo 11 letech. Podle odborníků ale ochrana postupně slábne, proto doporučují přeočkování i dospělých.