Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle hlavní hygieničky zažívají podobné problémy jako Česko také ostatní vyspělé země. Už loni v červenci hlásilo zvýšený výskyt černého kašle Dánsko, následně se přidala Belgie, v poslední době také Austrálie a Nový Zéland.
Podle ní nemá většina onemocnění příliš závažný průběh: „Důležité je, že v tuto chvíli máme zároveň dostatek léků, antibiotik.“
Opatrní by podle ní měli být lidé v případě déletrvajícího kašle. „V první fázi to připomíná normální nachlazení. Tedy zánět spojivek, zánět dutiny nosní, rýmu. No a potom se přidá kašel. Ten je typický tím, že největší záchvaty bývají večer při zalehnutí a nakažený člověk má až takový ten zajíkavý kašel, během kterého může dojít až ke zvracení.“
Nakažlivost mezi chřipkou a spalničkami
A jak infekční je černý kašel? Podle Svrčinové jde o kapénkovou infekci a je nakažlivý zhruba mezi úrovní chřipky a spalniček. „Našli jsme i studie, že se šíří spíše při delším styku v rodinách. Další studie zase uvádí, že třeba ty častější sociální kontakty teenagerů vedou ke zvýšení nemocností v této věkové skupině.“
V minulém týdnu se vedl spor o to, zda je možné zakázat při výskytu černého kašle vstup neočkovaným dětem do školy. Podle Svrčinové to sice možné je, ale musí se posoudit individuální situace každého žáka.
„Vezměte si třeba neočkované dítě, které mohlo prodělat černý kašel před třemi měsíci. Proč bychom toto dítě, které je tím chráněno, měli vylučovat z kolektivu?“ ptá se hlavní hygienička.
„Neočkované dítě mnohdy třeba ani nemůže za to, že není očkováno, protože jeho základní zdravotní stav mu očkování ani nedovolí. Problém s neočkováním pak není u nejmenších dětí. Tam na to rodiče ještě dbají, ale následně hlavně u deseti a jedenáctiletých dětí. Tam zhruba 10 procent dětí nepřišlo na přeočkování,“ vysvětluje Svrčinová.
A právě to způsobuje skutečnost, že nejvíce onemocnění černým kašlem se vyskytuje ve věkovém rozmezí mezi 14 a 19 lety. Problémem je ale také to, že přibývá rodičů, kteří očkování svých dětí systémově odmítají.
Covidoví antivaxeři z pohraničí
„Když se díváme na mapu, kde je nejvíce těch neočkovaných dětí, tak to úplně kopíruje situaci s očkováním proti covidu. Tehdy jsme měli poprvé podrobnější informace o tom, kde se lidé nechávali očkovat a kde ne,“ popisuje hygienička. Podle ní jde zejména o antivaxery z pohraničních okresů.
„V tomto případě ale máme zákonný nástroj, jak to řešit. Pozveme si zákonné zástupce neočkovaného dítěte a vedeme s nimi správní řízení, které skončí až u soudu, kdy můžeme rodičům udělit pokutu. Ale snažíme se je v první fázi přesvědčit, proč by dítě očkované být mělo. Dneska už máme velmi dobrý nástroj, kdy víme, které dítě je očkováno a které ne,“ pokračuje Svrčinová.
Profesor Šebo: Neočkovat děti je zločin, černý kašel je pro kojence smrtící |
Tento nástroj podle ní funguje od loňského roku. „Očkující lékař naskenuje QR kód nebo čárový kód vakcíny, přiřadí ho k dítěti, podá vakcínu a my hned víme, že to dítě bylo naočkováno. Máme tak přesný seznam, kolik dětí naočkováno bylo a kolik ne. A ty rodiče, jejichž děti nebyly očkovány, budeme letos poprvé obcházet a budeme se je snažit přesvědčit, aby jejich děti na očkování šly.“
Podle Svrčinové teď zároveň probíhají seriózní diskuse o tom, zda by nebylo správné se proti černému kašli přeočkovat i v dospělém věku. „Řeší se to od loňského roku, kdy začaly první případy. Uvažujeme o jednom přeočkování v dospělém věku. Zatím se názory lišily, zda se bude vakcína podávat současně s protitetanovou injekcí v 25 letech.“
„Při nejbližším zasedání národní imunizační komise o tom budeme rozhodovat. A já si myslím, že jedno přeočkování by mělo být. Ale nebude to povinné očkování, bude to dobrovolné. A pokud se k tomu kladně vyjádří i zástupci zdravotních pojišťoven, tak bude hrazeno ze zdravotního pojištění,“ uzavírá hlavní hygienička.
