Jeden z posledních případů skončil u soudu šestiletým vězením a ústavní léčbou. Za znásilnění nezletilé dcery a jejích dvou kamarádek takto krajský soud ve Zlíně potrestal třiačtyřicetiletého muže. Násilí se dopouštěl v průběhu pěti let, od doby, kdy byly dcerce tři roky.
I tento případ rozšířil statistiky znásilnění ve Zlínském kraji, který se letos drží na čtvrtém nejnižším místě v republice.
Před deseti lety jich policisté evidovali 14. Loni v kraji napočítali 29 případů a do konce letošního srpna už zaznamenali 23 případů.
Stejná situace je v celé České republice. Počet případů je nejvyšší za posledních deset let. V roce 2009 se počet znásilnění zastavil na čísle 480, loni už to bylo 616.
„Výsledek je překvapující. Je to rozhodně nepříznivý trend,“ komentovala výsledek analýzy lektorka sebeobrany Jasmína Houdek, která znásilnění sama v mládí zažila.
Počty případů znásilnění v letech 2019/2009
Zdroj: PČR (údaje za rok 2019 jsou do 31. srpna) |
„Jestli je růst počtu případů daný větší odvahou českých žen tyto případy hlásit, nebo jestli tato trestná činnost roste, nevíme. Určitě ale není možné nad tím mávnout rukou,“ dodala.
Odborníci potvrzují, že skutečný počet násilných trestných činů, do nichž znásilnění spadá, je mnohem vyšší.
„Znásilnění nadále zůstává trestným činem skrytým, kdy většinu případů oběti nejen že neoznámí orgánům činným v trestním řízení, ale nesvěří se ani svému nejbližšímu okolí. Své vnitřní trauma, které mnohdy pociťují částečně jako vlastní selhání, si v sobě nesou celý život,“ potvrzují krajští kriminalisté.
Ženy se stydí, dávají vinu samy sobě a v případě, že jim ublíží partner, otec, kolega nebo známý, často nevědí, komu se svěřit. Případně se agresora snaží omlouvat, nechtějí ohrozit jeho nebo pověst rodiny.
Proto nejsou výjimkou ani případy, kdy oběť přijde událost nahlásit až po několika letech.
„Je to sice z jejího pohledu pochopitelné, ale dokazování v těchto trestních věcech bývá velmi obtížné. Síla důkazů s časovým odstupem slábne a většina objektivních důkazů a stop trestného činu je zničená,“ upozornili policisté.
O kurzy sebeobrany je zájem
Podle vyšetřovatelů rostoucí počet případů znásilnění ovlivňuje víc faktorů. Jedním z nich je větší informovanost, otevřenost společnosti i celosvětové kampaně. Problémem ale zůstává, že pachateli tohoto trestného činu bývají ve většině případů lidé z okolí oběti. Sourozenci, rodiče, sousedé, známí, kamarádi, ale i dospělí potomci.
„Ve Zlínském kraji je to dlouhodobě jednoznačně nadpoloviční většina případů,“ konstatovali kriminalisté. S rostoucí informovaností se ale tato situace mění.
„Pořád je to obrovské trauma, ale možná se některé ženy osmělí přijít i díky tomu, že o znásilnění v posledních letech veřejně mluví třeba známé osobnosti. Co se ale týká mužů, kteří také bývají obětí, ti to mají mnohem horší,“ potvrdila ředitelka zlínského Intervenčního centra Jarmila Hasoňová.
Řada organizací ve Zlínském kraji proto v rámci prevence nabízí kurzy sebeobrany. Například Městská policie v Uherském Hradišti je organizuje zdarma a pro velký zájem opakovaně. Jsou určené pro zvládnutí jakéhokoli druhu násilí. Ať už jde o domácí násilí, nebo třeba přepadení na ulici.
„Účastníce jsou na konci překvapené, že to, co je učíme, opravdu funguje. Že i slabá žena si s útočníkem dokáže poradit, když například využije jeho energii ve svůj prospěch,“ podotkl lektor kurzu Antonín Burďák.
Bránit se ženy mohou i tím, že nebezpečným situacím předcházejí. Například nechodí v noci samy v parku, ale volí osvětlený chodník u silnice, nebo že si klíče od domu připraví dříve, aby je v případě útěku mohly rychleji použít.
Do kurzů sebeobrany se hlásí ženy i muži různého věku.
Nepříjemnou zkušenost má i holandská spisovatelka Saskia Noort, která v Česku vydává svou první knihu Stromboli. Popisuje v ní i zážitek, kdy ji v jejích čtrnácti letech znásilnil soused. Traumatizující událost v sobě držela přes třicet let a zveřejnila ji až při vlně Me Too v okamžiku, kdy zjistila, že násilník zemřel.
