„Datace na mincích odpovídá tomu, že je majitel uložil v závěrečné části války, kdy Švédové ze severu procházeli Moravou a útočili na Olomouc,“ upřesnila archeoložka Muzea Jihovýchodní Moravy Jana Langová.
„Kdo to byl, se můžeme jen dohadovat. Pravděpodobně ale nešlo o žold ani kořist. Peníze ukryla buď komunita, nebo nějaký měšťan, obchodník,“ naznačila.
Vzhledem k tomu, že nejstarší mince je z roku 1568 a nejmladší 1636, mohly to být úspory několika generací. Dotyčný je schoval v prudkém svahu, jen málo pod povrch a zhruba patnáct metrů od sebe. Už se pro ně ale nikdy nevrátil.
A dost možná ani nevěděl, že jedna z mincí je falešná. „Zřejmě z mědi, potažená jen tenkou vrstvou zlata, která se nyní odlupuje,“ potvrdila Langová.
Ačkoli mají Hostýnské vrchy penězokazeckou minulost, tento falzifikát s ní nesouvisí. „Penězokazecká dílna na Křídle byla mnohem dříve, ve středověku,“ upřesnila Langová.
První část pokladu, 74 zlatých mincí, našel amatérský spolupracovník muzea Tomáš Melich koncem května. Místo následně zdokumentovali archeologové a našli přitom další tři zlaté dukáty.
K úžasu všech pak Melich narazil ještě na hliněnou nádobku s druhou částí pokladu.
Odhadnout, co se za takové peníze dalo koupit, není snadné. Zřejmě měly značnou hodnotu, protože zlato zůstávalo zlatem i po měnové reformě. Dobové materiály například uvádějí, že za 77 zlatých byl kolem roku 1620 tažný kůň.
Šlo o mince z různých zemí Evropy. Zvláštností, která se však opakuje i v jiných nalezených pokladech na území Moravy, je mince z Osmanské říše.
Poklad z Hostýnských vrchů se řadí mezi největší, jaké byly dosud objeveny.
„Mince teď budou nějakou dobu k vidění, aby si je lidé v kraji mohli prohlédnout. Potom zamíří na expertizy a čištění,“ popsal ředitel muzea Pavel Hrubec. V prostorách muzea je vystaví od 17. července do 2. srpna.
