Evropané mají pocit, že jsou přehlíženi, řekl politolog Kubáček v Rozstřelu

Letošní eurovolby byly šokem zejména pro ČSSD, která v Evropském parlamentu neobsadila žádný mandát. „Pro ČSSD to je hrozná zpráva. Socialistům se nepodařilo navázat na ideu, že jsou strana práce. V kampani jim chyběl lidský pohled, kterým by se přiblížili k voličům,“ okomentoval volební neúspěch strany Kubáček. ČSSD podle něj dostala od voličů jasnou zprávu, která zní: „Musíte to dělat jinak.“

5 fotografií

Volební účast byla s 28,72 procenty poměrně vysoká. „Na Českou republiku je to určitě překvapivé číslo. Mám za to, že účast výrazně pozvedli voliči hnutí ANO. Andreji Babišovi se kupříkladu vhodně podařilo uchopit téma dvojí kvality potravin. Tam kampaň zafungovala a hnutí se tím podařilo hodně voličů přilákat,“ uvedl Kubáček.

Podle politologa je 21,18 procent hlasů, které získalo hnutí ANO, velký úspěch. „Zvlášť vzhledem k tomu, že Andrej Babiš čelí kauze střetu zájmů, provází ho několik neduhů ve vládním životě a před pěti lety byla jeho strana ve vleku aféry ODS (Kauza Nagyová),“ podotkl Kubáček. Podle něj je vidět, že hnutí vsadilo na kampaň a použilo mobilizační model, který se jim v eurovolbách vyplatil. „Čím více se bouřila Praha, tím spíše kampaň zafungovala v ostatních městech,“ dodal.

ODS, Piráti, TOP 09 a STAN

K výsledkům strany ODS, Pirátů, TOP 09 a STAN Kubáček podotkl, že lze předpokládat, že mezi těmito subjekty bude do budoucna přibývat konfliktů. Zejména Piráti a TOP 09 totiž jednoznačně sdílí své voliče. Někteří jsou orientováni více doprava, někteří více doleva, ale voliči mezi nimi přebíhají na základě kauz, které se stranám dějí a které je poškozují. 

„Piráti jsou však v eurovolbách spíše ti poraženější. Měli jednoznačně větší ambice, než jakého výsledku nakonec dosáhli, a jejich voliči byli celkově angažovanější,“ řekl Kubáček. Uvedl, že ODS také pomýšlela na lepší výsledek v eurovolbách. „ODS je strana, která neuráží, ale ani nestrhává. Pokud chtějí být všechny čtyři strany silné jako hnutí ANO, tak musejí víc spolupracovat, a nebo se vyprofilovat. Jinak jsou si totiž velmi podobné.“

SPD a KSČM

Za úspěchem SPD, které získalo dva mandáty, podle Kubáčka stojí výrazné sdělení. SPD nesouhlasí s Evropskou unií, proto se jim podařilo namotivovat i ty voliče, kteří by jinak vůbec nešli k volbám.

„SPD také  pomohlo, že Tomio Okamura ani na chvíli nevzdal kontaktní kampaň. Lídr SPD ve volbách Blažko je přitom důkazem, že lidé touží po razantních představitelích. Po vzoru zahraničních zemí by tedy bylo pro všechny strany mnohem lepší pracovat se zajímavými tvářemi, jelikož to lidi táhne,“ uvedl politolog.

KSČM v současné době ve svých řadách nemá příliš výrazných tváří, jako měla kdysi. Do budoucna by si strana měla dát podle politologa pozor, kam vlastně chce směřovat, aby neskončila jako nyní ČSSD.

Na závěr padla otázka, jakým hlasem bude mluvit celý nový Evropský parlament, kam svou orientací nyní bude směřovat.

„Parlament bude roztříštěnější než doposud, je tam více různých stran, větší fragmentace. Strany tedy budou muset hledat více kompromisů a více naslouchat členským vládám. Více se budou projevovat také domácí boje. Aby strany posílily svou pozici, budou muset být jednání vedena optikou typu – abych to ustál i doma. To znamená, že by se strany neměly věnovat jen tématům řešeným v Evropském parlamentu, ale měly by více komunikovat ve svých domovských zemích a vybírat si témata, která zajímají jejich cílové skupiny,“ uvedl politolog.

OBRAZEM: Eurovolby 2019 Zobrazit fotogalerii

Volby do Evropského parlamentu se konají jednou za pět let. Češi si tedy mohli vybrat své poslance již počtvrté od vstupu do EU. Kandidovalo celkem 39 stan i hnutí, kandidátky postavily všechny parlamentní strany. 

Nový Evropský parlament bude mimo jiné hlasovat o novém předsedovi Evropské komise. Kandidáti jednotlivých frakcí se představili před volbami, za frakci Alianci evropských konzervativců a reformistů se o tuto funkci chce ucházet Jan Zahradil z ODS.

Výsledky voleb komentoval politický reportér MF DNES Ondřej Leinert a politolog Jan Kubáček, který se specializuje mimo jiné na volební marketing a politickou komunikaci. Přednáší na různých odborných institucích a věnuje se také poradenství. Pravidelně také komentuje politické dění i pro zahraniční média.