„Jestli má liška na sobě viditelné poškození srsti, bude to nejspíše prašivina. Ta se přenáší pouze dotykem,“ upozorňuje Roman Jansta, předseda mysliveckého spolku Diana.
„Když si pejskaři budou své mazlíčky držet na vodítkách a psi nebudou lézt od křoví a běhat za liškou, nemusí se ničeho obávat,“ dodává.
Na nemocné zvíře se myslivci už chystají. „Asi před dvěma týdny zahájil ústecký magistrát řízení o udělení povolení na odlov lišky na nehonebních pozemcích,“ podotýká Jansta.
„Až nám magistrát vydá souhlas, tak můžeme lišku odlovit. Bez tohoto souhlasu zde lovit nemůžeme,“ doplňuje.
Jedním z důvodů, proč nemocná liška přišla do města, může být potrava. „Minulou neděli jsem ji potkala, jak si klidně běhá u Penny marketu po silnici a v tlamě drží koťátko,“ napsala na Facebooku Alena Horvátová.
Prašivina hrozí zvířatům zejména na podzim. „Nákaza je možná zpravidla kontaktem s nemocným zvířetem, u loveckých psů nebo u koček například tam, kde se vyskytují lišky. Nakazit se může i člověk. Prevence je čistota a léčení je možné speciálními přípravky,“ upozorňuje mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
„Prašivinu, neboli demodikózu, má na svědomí trudník, roztoč, který je velký 1,3 – 1,4 milimetru a vyskytuje se v tukových žlázkách u chlupů. Způsobuje záněty, vznikají vřídky a tvoří se nejprve červené víceméně ohraničené skvrny,“ dodává.
Po ústeckých sídlištích se v poslední době pohybuje více zvířat, které by lidé spíše očekávali v lese. Na Severní Terase lidi obtěžuje přemnožená černá zvěř. Prasata v noci rozrývají půdu a výjimkou už nejsou ani jejich útoky na psy. S divočáky se lidé denně potkávají přímo u panelových domů.
