Kvůli zvýšené vlhkosti bylo třeba zjistit, zda pod podlahou není voda. „Existovalo podezření, že se v podzemí nachází větší množství podmáčených objektů,“ vysvětlil Jiří Šindelář, který stál v čele týmu, jenž průzkum provedl.
Podobný případ řešil tým před lety ve Strážnici na jižní Moravě. Tam zjistili, že pod třetinou kostela je obrovská hrobka plná vody. V Nymburce naštěstí průzkum nic podobného nepotvrdil, a vlhkost ve zdivu má tudíž jiný původ.
Průzkum bez kopání
Přesto průzkum přinesl zajímavé poznatky. Že je pod kostelem pohřební komora, se tušilo. Její podoba však všechny překvapila. „Má úpravu, kterou jsme ještě neviděli. Na světlé omítce je povrchová úprava červenou barvou, která vytváří iluzi velkých kvádrů. Těžko říct, co tvůrce ovlivnilo a inspirovalo. Opticky to objekt výrazným způsobem zvětšuje a vypadá monumentálně,“ přiblížil Jiří Šindelář.
Pohřební komoru vybudoval místní měšťan Jan Zedrich. V bocích má velké výklenky, podle historických pramenů byly v severním a jižním výklenku umístěné urny s popelem rodičů Jana Zedricha a na východním soklu stál velký krucifix.
S nejmodernějšími technologiemi zkoumá spolek Naše historie podzemí církevních staveb už od roku 2005. Na začátku byl průzkum královské hrobky v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, kde se podařilo objevit dvě podzemní místnosti přímo pod hlavním oltářem. Od té doby odkryli členové spolku tajemství zhruba dvou stovek převážně barokních hrobek u nás i na Slovensku.
Na rakvi Petra Voka v tajuplné hrobce Rožmberků se našel zlatý prsten |
Mezi jejich nejvzácnější objevy – kromě již zmiňované původní hrobky císaře Karla IV. v Chrámu svatého Víta – patří i vyřešení záhady rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě, kdy v roce 2011 objevili a prozkoumali sarkofág posledního Rožmberka Petra Voka. V roce 2018 a loni se k rodu vrátili, protože v Poběžovicích našli a prozkoumali hrobku dědice rožmberského dominia – Jana Jiřího ze Švamberka.
Loni v prosinci v klášteře v Milevsku objevili tzv. milevský relikviář, v němž byl hřeb z Pravého kříže, tedy kříže, na kterém byl Kristus ukřižován.
Rekordních 11 metrů
Při průzkumu se používá soubor metod označovaný jako nedestruktivní archeologický průzkum. Nejprve nastupuje zemní radar neboli georadar. Vybavení kostela totiž může negativně působit na geofyzikální měření, které je zpravidla založené na elektromagnetice, a problém tak dělají všechny kovové části. Georadar je na rušení méně citlivý.
„Máme vysílací a přijímací anténu a do země vysíláme signál. Když dojde k rozhraní, odrazí se a druhá anténa odražené signály zachytává,“ vysvětlil Šindelář. Takto zjistí, kde je pod zemí dutina, a i to, kde je nejlepší místo pro vrt. Pak přijde na řadu počítačem ovládaná minisonda, jíž stačí otvor o průměru 2,5 centimetru a dokáže putovat do více než 11 metrů.
O chodbě před kryptou Němci asi nevěděli. Historici našli i neznámý nápis |
Mozkem minisondy je speciální kamera, jež se umí „rozhlížet“ ve 360 stupních. Navíc je na teleskopických ramenech, která se v podzemí dokážou několikrát zalomit. „Nespíš stále držíme rekord, protože při průzkumu královské hrobky jsme operovali ve vzdálenosti více než 11 metrů od vrtu,“ podotkl Šindelář.
Sonda kromě kamery nese i halogenové osvětlení a zařízení pro laserové mapování. Dokáže měřit vzdálenosti, vertikální a horizontální úhly a díky tomu lze objekt zmapovat s přesností v řádech centimetrů. K minisondě se také dají nasadit kleště a štětičky na stěry a odebírat pevné i sypké vzorky či stěry pro mikrobiologické vyšetření. Vzorky pro další analýzy se odebírají třeba v případě podezření na výskyt dřevomorky.
