Kladno už nebude celé ghettem, opatření zrušil krajský úřad

Kladnu hrozí, že se tam opět začnou stěhovat problémoví lidé, jimž obchodníci s chudobou pronajímají byty. Nařízení, které tomu mělo zabránit, platí na celé území města včetně třeba hřbitovů nebo rybníků. Tedy míst, kde jednoznačně nikdo nebydlí. Navíc podle kraje město jen velmi obecně zdůvodnilo své kroky.

Současné vedení kladenské radnice se teď chystá vytipovat konkrétní nejproblémovější lokality a co nejdříve připravit nové opatření, které by bylo se zákonem v souladu.

Hotovo by podle primátora Dana Jiránka (ODS) mohlo být v polovině roku. Další závadná místa do něj budou pravděpodobně postupně doplněna později.

„Lepší by však bylo, kdyby dosavadní opatření bylo v platnosti až do rozhodnutí Ústavního soudu, který se má na základě podnětu některých senátorů záležitostí zabývat, a my měli čas připravit nové,“ říká primátor.

Kdo za to může?

Jeho předchůdce ve funkci a dnes opoziční kladenský zastupitel Milan Volf (Volba pro Kladno) je přesvědčen, že město rozhodnutím krajského úřadu přišlo o jedinou účinnou možnost bránit se přílivu nepřizpůsobivých.

Bezdoplatkové už je celé Ústí. Nestěhujte se k nám, vzkazuje primátor

„Déle než rok trvající ‚bezdoplatková zóna‘ jednoznačně prokázala, že její zavedení nepřineslo žádnou sociální krizi, naopak vedlo k uklidnění situace a významnému snížení kriminality ve městě,“ konstatuje Milan Volf.

Primátor Dan Jiránek s tím ale nesouhlasí. Opatření sice bylo rok a půl účinné, nicméně jak potvrzuje rozhodnutí krajského úřadu, zahrnout do něj celé území Kladna bylo ale prý ze strany jeho předchůdců neuvážlivé a odfláknuté. Město tak nyní stojí před úkolem vše co nejrychleji napravit.

Milan Volf ale upozorňuje, že za zrušením opatření stojí především nečinnost stávajícího vedení města, které nezasáhlo do rozhodování kraje a nevstoupilo do správního řízení.

„Dan Jiránek svým postojem plní sliby koaličním partnerům. Je to jednoznačný ústupek jejich snaze otevřít Kladno nepřizpůsobivým obyvatelům. Nynější vedení města uvažuje o ubytování pro stávající obyvatele sociálních ubytoven, a to včetně mobilních domů či obytných kontejnerů,“ konstatuje Milan Volf.

Jak se celé město stalo vyloučenou lokalitou Vedení Kladna označilo v prosinci 2017 celé město vyloučenou lokalitou. Tehdejší primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) to zdůvodnil snahou zabránit obchodování s chudobou. Kritikem tohoto rozhodnutí se stal senátor za Kladensko Jiří Dienstbier ml. (ČSSD). Podle něj se tím celé Kladno stalo ghettem. V květnu 2018 se záležitostí začal zabývat krajský úřad. Úřad ombudsmana vyzval loni v listopadu krajský úřad k nápravě, podle veřejného ochránce práv nebylo kladenské opatření v souladu s právními předpisy. Krajský úřad 15. března dospěl k závěru, že kladenské opatření je v rozporu se zákonem, protože je vyhlášeno na celém území města a nemá řádné odůvodnění.

To však primátor Jiránek odmítá: „Chceme zabránit koncentraci problémových lidí. Město rozhodně nepřipravuje podporu žádných ubytoven, výstavbu vlastních ani vyčlenění nějakého domu pro sociální bydlení. Budeme intenzivně jednat s úřadem práce, aby posuzoval důvody stěhování nových obyvatel a předešli jsme tomu, že se do Kladna nahrnou poté, co jim kraj otevřel stavidla,“ poznamenává.

Koaliční hnutí Kladeňáci se nesouhlasem s dosud platným opatřením netají.

 „Neřeší podstatu problému,“ uvádí k tomu lídr hnutí Tomáš Kutil. „Zavedení bezdoplatkové zóny na celém území města mělo i negativní dopady pro řadu občanů, zejména seniorů a matek samoživitelek, kteří jsou mnohdy také příjemcem doplatku na bydlení. Ve snaze omezit obchod s chudobou se tak rukojmím stala řada slušných lidí, kteří se zkrátka jen dostali do problémů, často ne svojí vinou,“ stojí ve stanovisku Kladeňáků k celé záležitosti.