Desítky lidí kolabovaly na pražském půlmaratonu, aktivoval se traumaplán

Marketingový manažer pořádající organizace RunCzech Jiří Nečásek doplnil, že podle předběžných informací potřebovala ošetřit asi stovka účastníků, nejčastěji šlo o přehřátí. V Česku v sobotu panovalo na duben nezvykle teplé počasí, běžci si na vedro stěžovali.

„V souvislosti s konáním půlmaratonu došlo během akce k mimořádné události, při níž má zdravotní obtíže větší množství osob, přičemž obtíže jsou spojeny s mírou fyzické náročnosti závodu. Z tohoto důvodu byl vyhlášen traumaplán,“ uvedli záchranáři na síti X ve 13:20. O dvě hodiny později pak informovali o jeho ukončení.

Traumaplán se podle Kirse aktivuje ve chvíli, kdy je postiženo větší množství lidí, někdy i preventivně, kdy počty ještě nejsou známy a není zřejmé, jak se situace vyvine. Aktivace traumaplánu umožňuje záchranářům zrychlit a zefektivnit péči o pacienty, mluvčí zmínil zejména snížení administrativní zátěže při vyplňování zdravotnické dokumentace.

Podél tratě bylo podle organizátorů více než 60 zdravotníků první pomoci, mobilní hlídky na kole s defibrilátory a záchranná služba měla stanoviště po trase i v cíli. „Podle předběžných informací potřebovalo ošetřit kolem stovky účastníků,“ sdělil Nečásek.

Lidé kolabovali i v cíli

Podle účastníků závodu horko na trati způsobovalo problémy, někteří běžci však zkolabovali až v prostoru cíle při čekání na rytinu výsledného času na medaili. „Za mě to byl jeden velký chaos, prostor vůbec nebyl připravený na tak velké množství lidí. Koordinace nefungovala, protože organizátory nebylo kvůli hlučné hudbě vůbec slyšet. Podle mě to šlo zvládnout lépe,“ stěžoval si redakční kolega Vítězslav Bureš, který se závodu zúčastnil.

Podle něj se na vyrytí času čekalo i hodinu. „Nedaleko ode mě se k zemi sesunula slečna, polévali jsme ji vodou. Přijelo i několik sanitek. V prostoru cíle (v Holešovické tržnici, pozn.) se téměř nebylo kam schovat. Nebyla uzavřená jen pro závod, takže se tam mísili běžci s doprovodem běžců a dalšími lidmi. Prostor byl navíc velmi úzký,“ uvedl.

Podobnou zkušenost má i běžkyně Kristýna. „Rytí na medaile byl děs: chvíli jsem to nemohla najít, pak sice objednávka i platba děsně rychlá, malá fronta, asi i výroba velmi rychlá, ale vydávání byl šílený zmatek. Hned jak jsem si to zaplatila a přešla do druhé fronty, slyšela jsem své jméno, ale přes tlačící lidi mě nikdo neslyšel a já tam dalších deset minut prosila lidi, u toho vydávacího stolku, aby se podívali, jestli tam ta moje není a byla, ale trvalo než mi to někdo ochotný podal,“ uvedla.

Start a cíl byl v Holešovické tržnici poprvé, dříve se startovalo před Rudolfinem. „Já byla letos z organizace zklamaná, koridory byly úzké, tak se moc po startu nedalo vyrazit rychle, start se táhl, slunce už nás rozpalovalo,“ uvedla Kristýna.

Problémy byly už před startem, kdy davy sportovců ucpaly přístupové cesty k registraci. Na samotné trati bylo horko, ale pořadatelé zajistili dostatečné množství tekutin. „Bylo to fyzicky náročné, ale pořadatelé byli na trati připravení,“ dodal Bureš.

Teploty v Praze jsou nadprůměrné

V Praze v sobotu teplota přesáhla 25 stupňů Celsia, ve stanici Praha - Karlov naměřili dokonce 26,4 stupně Celsia. Běžci si na neobvyklé vedro stěžovali. „Extrémní vedro, asi od devátého kilometru bych to nejradši vzdal,“ uvedl jeden z běžců na sociální síti. Dodal, že v cíli neměl daleko k omdlení.

„Na běžce jsme apelovali, aby v tomto netypickém počasí nepřeceňovali své síly a zaměřili se na pitný režim. Tělo na takové počasí není začátkem dubna tak navyklé. Některé ale počasí pravděpodobně zaskočilo, protože těsně před startem bylo zamračeno, až v průběhu dopoledne se vyjasnilo a teploty se vyšplhaly nahoru,“ uvedli organizátoři.

Teploty se v příštích dnech mají podle meteorologů pohybovat nejčastěji mezi 24 až 28 stupni Celsia. Není vyloučeno ani překonání prvního tropického dne v roce, který byl historicky naměřen nejdříve 17. dubna v roce 1934 ve Vlašimi, kde bylo rovných 30 stupňů, uvedli meteorologové.