Majonézové saláty, chlebíčky, šlehačkové zákusky, bagety, slazené limonády, čokoládové tyčinky. Takový je sortiment bistra, které minulý týden slavnostně otevřela ve svých prostorách českolipská nemocnice.
Vyvolala tím zděšení některých odborníků na stravování. Podle nich tímto přístupem nemocnice sama vytváří prostředí pro vznik cukrovky, obezity a jiných civilizačních nemocí.
„Jsou to doslova pekelné věci. V podstatě nevidím rozdíl mezi tímto a klasickým bufetem,“ zděsil se výživový specialista Petr Havlíček, známý například z pořadu Jste to, co jíte.
Redakce MF DNES mu poskytla fotografie pokrmů, které bistro lidem nabízí. Havlíček tvrdí, že ze strany nemocnice jde o pohodlnost. „Dobře vědí, že průmyslově zpracované pokrmy vydrží déle než čerstvé potraviny.“
Největší zájem je o chlebíčky s vejcem a majonézou a zákusky
Bistro slouží veřejnosti, navštívit jej mohou ale i lékaři a pacienti. Vedoucí bistra Jitka Koděrová přiznala, že doktoři a sestry tvoří asi polovinu všech návštěvníků, třetinu pacienti, zbytek pak lidé, co jdou ráno na odběry.
„Největší zájem je o chlebíčky s vejcem a majonézou a zákusky. Chlebíčků objednávám tři sta denně,“ potvrdila.
Havlíček tomu rozumí, pochopení pro to však nemá.
„Je mi jasné, že doktoři jsou lidi pracující ve stresu, časově velmi vytížení, takže si k jídlu vyberou něco, co jen proženou pusou. Pro mnoho lidí to jsou však i autority, neřkuli bozi, takže když je pak vidí pojídat majonézový chlebíček, moc dobrý příklad se tím nedává,“ tvrdí Petr Havlíček.
Ještě kritičtější k nabídce nemocničního bistra je výživová poradkyně Monika Surmajová. Výběr sortimentu bistra považuje za nešťastný a kontraproduktivní vůči tomu, čemu se ministerstvo zdravotnictví a Světová zdravotnická organizace věnuje již několik let. Tedy prevenci vzniku civilizačních chorob, kterých přibývá kvůli nevhodnému stravování.
„Posláním nemocnice je pacienty léčit, nikoliv vyrábět. Při pohledu na fotografie jsem nenašla, kromě krčícího se bílého kefíru v lednici, nic, co bych mohla alespoň vzdáleně označit za potravinu spadající do racionálního stravování. Nabízené produkty jsou nutričně podhodnocené, průmyslově upravené, bohaté na prázdné kalorie a těžké na trávení,“ říká Surmajová.
Nemocnice přislíbila změnu
Nemocnice v reakci na tato zjištění přislíbila, že sortiment obohatí o zdravější pokrmy. „Teprve se rozjíždíme, fungujeme zatím jen týden. Máme v plánu zařadit i vegetariánská a bezlepková jídla,“ zavázal se vedoucí nutriční terapeut nemocnice Marián Bučko.
Zároveň ale odmítl, že by nezdravá jídla zcela nahradil.
„Když sem dám místo vlašáku čočkový salát, tak mi lidi vynadají. Musíme opatrně. Pokud je babička zvyklá si dát v poledne přesnídávkovou hustou polévku, tak ji nenaučím jíst šopák. Lidi by nás roznesli v zubech,“ hájí se Bučko.
Vedoucí bistra to potvrdila. „Sortiment se v budoucnu změní, to je naše koncepce. Ale k nám chodí i lidé, co mají hluboko do kapsy, jídla musí zůstat levná,“ dodala.
Výživová poradkyně Monika Surmajová však oponuje, že nemocnice by se nemusela zbavovat žádného z jídel, jen by je mohla připravovat ve zdravějších variantách.
„Z vlastní praxe s klienty vím, že i ti nejzarytější příznivci kaloricky bohatých potravin nakonec ocení vliv racionálního stravování nejen na jejich váhu, ale i na zdraví, hladinu energie a mentální funkce. Všechna jídla se dají upravit na zdravější varianty,“ míní.
Problematika nezdravých pokrmů v nemocničních kantýnách a bufetech vadí i Společnosti pro výživu. Její předseda Petr Tláskal však podotýká, že změnu je téměř nemožné prosadit.
„Určitou korekci, i když s velkým pokřikem, se daří prosazovat do školního stravování. Ve vztahu k veřejným službám, které jsou realizovány i ve zdravotnických zařízeních, se touto cestou nikdo nevydal,“ sdělil Tláskal.
