„Situace se stále zhoršuje v okrajových částech CHKO. Ohniska se ale objevují i jinde, převážně na podmáčených nebo exponovaných stanovištích. Z maloplošných zvláště chráněných území víme o kůrovci v Ransku, na Ranských jezírkách, Peperku, Zkamenělém zámku, Drátníku, Lese na dolíku a Devíti skalách,“ vyjmenovala rizikové lokality Aneta Dvořáková z lesnického úseku Správy CHKO Žďárské vrchy.
Kraj Vysočina jako celek je kalamitou zasažen v rámci celé České republiky nejvíce, postiženy jsou bez výjimky všechny okresy.
„Nejhorší situace je nyní na Třebíčsku a na Dačicku v sousedním Jihočeském kraji. Jedná se o regiony, které byly v předchozích letech nejvíce postiženy suchem. Zároveň jde o oblasti s nejsložitější vlastnickou strukturou a největším podílem drobných majetků. Odumírají lesy všech majitelů - soukromých, církevních i obecních,“ vyjádřila se Eva Jouklová, mluvčí státního podniku Lesy ČR.
Největší paseku, a to doslova, napáchali kůrovci na smrkových porostech, které jsou v kraji zastoupeny nejvíce.
Lesníci chtějí na Vysočině zasadit miliony nových stromů
„Výrazné škody jsou však také na borovici, modřínu a na mnohých listnáčích. I letošní rok je charakterizován nedostatkem srážek a nadprůměrnými teplotami. S ohledem na vysoký kůrovcový základ z let minulých se tedy stav porostů ani nemohl zlepšit,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.
Ačkoliv je prozatím kůrovcové rojení u konce, lesníci s bojem s kalamitou ještě zdaleka nekončí. Plány na podzim a nadcházející zimu jsou jasné. A není jich málo.
„Na zpracování teď na Vysočině čeká ještě zhruba 730 tisíc metrů krychlových napadeného dříví. Do jara pak budeme vyhledávat další napadené stromy, těžit je a odvážet z lesa k asanaci,“ popsala další postup Eva Jouklová. Dodala také, že nedílnou součástí činnosti lesníků je aktuálně i obnova lesů.
Kalamitní holiny budou jak během podzimu, tak i následně na jaře zalesňovány. „Na Vysočině letos plánujeme výsadbu 3,1 milionu sazenic na 572 hektarech půdy,“ dodala mluvčí Lesů ČR.
Je potřeba změna, ví majitelka lesa. Nevhodné jsou monokultury
Dosáhnout toho, aby se bujné lesní porosty na Vysočinu zase vrátily, nebude ale rozhodně snadné. Své o tom ví například Lucie Misařová, která vlastní les na Jihlavsku.
„Ten nám bohužel kvůli kůrovci uschnul již v roce 2015. Bylo to pro nás těžké, ale hned následující rok jsme se pustili do jeho obnovy. Sazenice se sice uchytily, avšak stále větší sucho jejich růst a prospívání komplikují. Uvědomila jsem si, že tak, jak se hospodařilo v lese doposud, už to dál za těchto podmínek fungovat nemůže. Něco je potřeba změnit,“ přiblížila svoje zkušenosti Lucie Misařová.
Žena, která je vystudovaná bioložka a v lese hospodaří již osmnáct let, upozorňuje hlavně na nevhodnost monokultur, zvláště pak smrkových, v jejichž výsadbě v poslední době pokračují někteří majitelé lesů částečně ze setrvačnosti, dílem také z neznalosti.
Budoucnost vidí Misařová rovněž ve větším využití semen na úkor sazenic, jež jsou oslabené už samotným přesazováním, v suchu bez zálivky ne vždy přežívají a navíc jejich shánění dnes není vůbec snadné.
Vlastníkům se snaží pomoci kolegové i třeba správa CHKO
Pro majitele lesů, kteří v boji s kůrovcem a následné obnově porostů tápou, se Lucie Misařová rozhodla vytvořit speciální webové stránky www.chcemezivelesy.cz.
Základní doporučení pro vlastníky lesů
|
„Snažila jsem se na webu srozumitelně, jednoduše a přitom účelně formulovat, co se aktuálně v lesích děje, proč k tomu dochází a co je možné udělat pro to, aby se nám povedlo lesy, byť v jiné podobě než doposud, obnovit. Právě fakt, že nejsem lesnický odborník, ale mám zkušenosti s praktickou prací v lese a k tomu biologické i pedagogické vzdělání, snad přispěje k tomu, že web bude pro veřejnost snadno pochopitelný a hlavně užitečný,“ popsala Lucie Misařová.
Pomocnou ruku nabízejí vlastníkům napadených lesů mnohé další instituce, státní i soukromé. Sérii setkání například pro zájemce připravili pracovníci Správy CHKO Žďárské vrchy.
„I když je témat, jež se na besedách řeší, více, lidé, kteří se zatím účastnili, jsou majitelé lesů a přicházejí hlavně kvůli problematice kůrovce,“ uvedla Kateřina Machová ze Správy CHKO Žďárské vrchy.
Těm se odborníci snaží pomoci v řešení kůrovcové kalamity i v následném obnovování porostů. „Lesnictví je komplexní obor a les se dá pěstovat nepřeberným množstvím postupů. Každé stanoviště je jiné a každý vlastník má také od svého lesa jiná očekávání. My ale můžeme nastínit některé alternativy klasického smrkového holosečného hospodaření, poskytnout majitelům užitečné zdroje informací, individuální konzultaci a případně i finanční podporu,“ popsala Aneta Dvořáková.
Odborníci radí sázet pestrou skladbu původních dřevin
Lidé se podle zkušeností ochranářů nejčastěji ptají, co by vlastně měli na holiny sázet.
„Vlastníkům doporučujeme zvolit pestrou druhovou skladbu. Sami pak nejlépe poznají, kterým dřevinám se na stanovišti dobře daří. Nový porost také bude mít větší šanci odolávat škůdcům a klimatickým extrémům,“ dodala Dvořáková s tím, že by se lidé měli zaměřit pouze na původní druhy dřevin, záměrné šíření těch nepůvodních je totiž v CHKO zakázáno.
Podle vedení kraje ale hlavní svízel není ani tak v neinformovanosti lidí, jako spíš v nedostatku pracovních sil, které by s kalamitou bojovaly.
„Není dostatek pracovníků a kapacit na těžbu, přiblížení dřeva od pařezu na skládku a ze skládek k odběratelům. To se týká i pořezu a dalšího zpracování,“ podotkla za Kraj Vysočina Jitka Svatošová s tím, zpracovatelský potenciál je přetížený v rámci celé Evropy a není schopen zvládnout přísun dřevní suroviny.
