Jedná se o první nález kudlanky z volné přírody. Pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) to hodnotí zatím střízlivě, může se totiž jednat o náhodný výskyt.
„Příští rok se na danou lokalitu odborníci zaměří a uvidíme, jestli se podaří objevit více jedinců. Je ale obecně známým faktem, že kudlanky pomalu rozšiřují svůj areál výskytu směrem na sever kvůli postupně se zvyšujícím průměrným ročním teplotám,“ říká mluvčí správy parku Radek Drahný.
„Kudlanka se do Krkonoš mohla dostat zcela náhodně s převáženým materiálem, nebo v důsledku silného proudění vzduchu při bouřkách,“ doplňuje.
Až v dalších letech se tak ukáže, zda kudlanky dlouhodobě rozšíří výčet druhů žijících v Krkonoších, nebo zda se jednalo o výjimečný nález.
Kudlanka nábožná se dříve vyskytovala na jižní Moravě, avšak šíří se, a to jednak k severu a jednak i do vyšších nadmořských poloh, například ji lidé našli v roce 2015 na Radhošti.
Letos například zoolog Petr Mückstein popisoval, že v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy zjistil tento druh ojediněle v roce 2007, ale nyní už se nejedná o žádnou zvláštnost.
V Královéhradeckém kraji se daří kudlance nábožné u pískovny Marokánka na Hradecku. Když ji v lokalitě Na Plachtě našli roku 2011, odborníci se dohadovali, že mohla přijet vlakem.
„Dlouhodobě se kudlanka vyskytovala na stepních lokalitách v nejteplejších částech jižní Moravy, ale přibližně od 90. let minulého století se začala objevovat i v severnějších oblastech. Dnes už je lidé nalézají téměř po celé Moravě i ve Slezsku. A zhruba po přelomu tisíciletí se začaly objevovat i v Čechách: na Kolínsku, Nymbursku, Mělnicku i v Praze. Stabilní populace jsou například na Přerovské hůře nebo v Žehuňské oboře u Chlumce nad Cidlinou,“ vysvětlloval před třemi lety entomolog Petr Janšta z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Kudlanka nábožná je podle Wikipedie jediný český zástupce řádu kudlanek. Je zbarvena světle zeleně až tmavě zeleně, na podzim hnědě. Samičky dorůstají velikosti až 55–80 mm, samečci jsou menší, okolo 35–50 mm. Má trojúhelníkovou hlavu s velkýma očima. Přední pár končetin je uzpůsoben k uchvacování kořisti.
U kudlanek se vyskytuje sexuální kanibalismus, samička po páření sežere samečka. Děje se tak hlavně v době nedostatku potravy.
